Mami, už budeš....?
Mamča pracovala v obchodě v naší vesnici. Když jsem byla malá, měli pracovní dobu od osmi do dvanácti, pak dvě hoďky přestávku a od 14 znovu do 18 hodin. V poledne mamka nakoupila a jezdila domů na oběd. Měla to na kole asi tak 10 min domů, takže to bylo naprosto v pohodě. Když dorazila domů, probíhal vždy stejný rituál. Vešla do dveří a babičky, které kuchtily oběd, pravidelně hlásily: "Kde jsi? Ti haranti jsou nezvladatelní! Martin udělal...., Péťa udělal....a ta nejmladší jim musela asistovat. Oběd bude za deset minut, tak si je srovnej a přijďte...." nebo něco v tom duchu. Mamka mlčela a odešla i s nákupem do naší kuchyně v patře. Odložila tašky, dělala, že neslyší naše trio: "Mami, mami, já jsem dnes....a on mi...a ona zas..." Vzala křížovky, tužku a odešla. Schovala se nám! Ona se nám schovávala na záchod! Zamkla se tam a absolutně nereagovala. My jsme se vrhli na tašky, vybalili nákup a postupně jsme chodili pod dveře záchodu....."Mami, můžu si vzít ten jogurt?" hlásil nejstarší a nejhladovější brácha. Odpověď nepřišla, tak to vzdal, vrátil se do kuchyně a dal si jogurt. "Mami, zítra jede teta na výlet. Můžu jet s nima?" ptal se mladší brácha. Odpověď zase žádná a tak odkráčel i on. "Mami, bráchové mi ustřihli kus vlasů..." kňučela jsem pode dveřmi záchodu zase já. A zase žádná odpověď. Do toho ještě zoufale zvonil zvonek u dvěří - to nás babička volala na oběd. Ani na to mamka nereagovala. Za chvíli jsme začali druhé kolo. "Mami, jak dlouho tam budeš?" ptal se jeden. "A co tam děláš?" vřískal u dveří další. "Mami a už budeš?" obvykle jsme končili všichni tři společně. Po patnácti minutách se dveře odemkly a vyšla naše usměvavá maminka. "Teď spolu hezky uklidíme ten nákup, který jste vytahali na celou kuchyň a půjdeme obědvat." Jak já ty její 15minutovky nenáviděla! Teď dělám v obchodě taky. Když přijdu domů, zamknu za sebou dveře, vezmu knihu a jdu na patnáct minut na záchod. Mých soukromých patnáct minut. Žádný hlas, žádné rádio, žádná televize. Nic. Klid. Ticho.
Michaela Kubná
Já, já, já...jenom já
Mám se ráda. Mám se hodně ráda a myslím si, že je to naprosto normální. Vlastně ne normální, je to základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda i někoho jiného. Základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda lidi okolo sebe, abych mohla mít ráda lidi obecně. Bez lásky a úcty k sobě, nedokážu cítít lásku a úctu ke společnosti okolo sebe. Konec kostrbaté filozofie, vysvětlím to....
Michaela Kubná
Historie jedné cesty
Poslední cesta k rodičům...to už je dávno. Na vánoce,takže vlastně v loňském roce. Je na čase vyrazit znovu. Jezdívám Žlutým a ani tentokrát nemám důvod své zvyky měnit. Při mé práci, kdy si do poslední chvíle nejsem jistá, zda do vlaku v naplánovanou dobu nastoupím, je víc než báječná věc, možnost stornovat jízdenku 15 min před odjezdem a to bezplatně. Jedu Žlutým.....
Michaela Kubná
Moje divadelní začátky....a konce
V době, kdy jsem navštěvovala základní školu, se každý rok organizovaly tzv. akademie. Byl to soubor představení žáků školy pro rodiče,babičky a dědečky. Každý ročník si nacvičil nějaké představení nebo hru a s tím jsme pak vystupovali. Byla jsem mezi "vybranými" jedinci každý rok, ale dva ročníky mi obzvlášť uvízly v paměti....
Michaela Kubná
Z pasáčka krav vzornou pionýrkou
Jen co jsem opustila školku a období pasení krav, čekala mě jiná "kariéra". Kariéra vzorné pionýrky. Ne ideově. V době, kdy jsem začala chodit do školy, neexistovaly jiné zájmové kroužky než ty pod hlavičkou SSM a potažmo pionýra. Chodila jsem tam taky a (nekamenujte mě) měla jsem to ráda...
Michaela Kubná
Jak jsem se stala pasáčkem krávy
Ačkoliv jsem typické venkovské dítě, k drůbeži mám vztah hodně chladný. Samozřejmě ne k té na talíři. To se máme hodně rádi, jenom se obávám, že je to vztah naprosto a úplně jednostranný. Ale živá drůbež me neoslovuje. Slepice považuji za naprosto tupé bytosti. Chodím k nim dodnes kouřit a jejich prázdné oči upírané na mou ruku s cigaretou, mě fakt iritují. Krocanů a krůt se bojím, před husama utíkám a kachny jsou mi lhostejné.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Stavební pozemek 4852 m2, České Meziříčí
České Meziříčí, okres Rychnov nad Kněžnou
3 600 000 Kč