25. října 2014
Víkendová abeceda
A Bude Celý Den Evidentně Flákání! Graduje Hodnota CHvíle I Její Karma. Lenivost Má Najednou Oproti Povinnostem Radikální, Stoprocentní, Šílený Talent. Určuje Zákony Života .....o víkendu, kdy jsou celé dva dny jenom a jenom moje.
A konečně sobota! Budík má nedobrovolné volno a durdí se vzteky. Copak asi podniknu? Dám si luxusní snídani do postele... Existuje větší ráj? Flákám se a vůbec z toho nemám černé svědomí nebo nějaké výčitky. Generál čas na mě dneska nemá nárok! Hledám námět pro zpříjemnění volného dne. CHci mezi lidi, ale nemluvit, nestarat se. I tak si představuji klídek a pohodu. Jsem uprostřed Václaváku, uprostřed turistů i domorodců a přesto sama. Koukám okolo sebe...turisté fotí, "domorodci" se někam ženou. Lenivě se usmívám na všechny okolo sebe... Mám spoouussttuu času a žádný shon. Napadá mě, že opustím lidi a vyrazím do ZOO. Odcházím z města mezi němé tváře. Pohoda a klid uprostřed zvířat je ten pravý víkendový balzám na duši. Relaxuji a užívám si vodních her ledních medvědů. Stačí mi dnes tak málo, abych byla spokojená....a já jsem. Šťastná a odpočatá se vracím domů. Těším se na líný a klidný večer se sklenkou vína a dobrým filmem. Už se setmělo... Vlezu si do postele a poštím si Saturnina. Zavolám ještě kamarádce, která musela trávit dnešní sobotu v práci - chudinka. Život umí být i sladký:)
Michaela Kubná
Já, já, já...jenom já
Mám se ráda. Mám se hodně ráda a myslím si, že je to naprosto normální. Vlastně ne normální, je to základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda i někoho jiného. Základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda lidi okolo sebe, abych mohla mít ráda lidi obecně. Bez lásky a úcty k sobě, nedokážu cítít lásku a úctu ke společnosti okolo sebe. Konec kostrbaté filozofie, vysvětlím to....
Michaela Kubná
Historie jedné cesty
Poslední cesta k rodičům...to už je dávno. Na vánoce,takže vlastně v loňském roce. Je na čase vyrazit znovu. Jezdívám Žlutým a ani tentokrát nemám důvod své zvyky měnit. Při mé práci, kdy si do poslední chvíle nejsem jistá, zda do vlaku v naplánovanou dobu nastoupím, je víc než báječná věc, možnost stornovat jízdenku 15 min před odjezdem a to bezplatně. Jedu Žlutým.....
Michaela Kubná
Moje divadelní začátky....a konce
V době, kdy jsem navštěvovala základní školu, se každý rok organizovaly tzv. akademie. Byl to soubor představení žáků školy pro rodiče,babičky a dědečky. Každý ročník si nacvičil nějaké představení nebo hru a s tím jsme pak vystupovali. Byla jsem mezi "vybranými" jedinci každý rok, ale dva ročníky mi obzvlášť uvízly v paměti....
Michaela Kubná
Z pasáčka krav vzornou pionýrkou
Jen co jsem opustila školku a období pasení krav, čekala mě jiná "kariéra". Kariéra vzorné pionýrky. Ne ideově. V době, kdy jsem začala chodit do školy, neexistovaly jiné zájmové kroužky než ty pod hlavičkou SSM a potažmo pionýra. Chodila jsem tam taky a (nekamenujte mě) měla jsem to ráda...
Michaela Kubná
Jak jsem se stala pasáčkem krávy
Ačkoliv jsem typické venkovské dítě, k drůbeži mám vztah hodně chladný. Samozřejmě ne k té na talíři. To se máme hodně rádi, jenom se obávám, že je to vztah naprosto a úplně jednostranný. Ale živá drůbež me neoslovuje. Slepice považuji za naprosto tupé bytosti. Chodím k nim dodnes kouřit a jejich prázdné oči upírané na mou ruku s cigaretou, mě fakt iritují. Krocanů a krůt se bojím, před husama utíkám a kachny jsou mi lhostejné.
Michaela Kubná
Mám podezření, že si naši se mnou nevěděli rady
Teda jako s tím, že jsem holka. Celé těhotenství si mysleli, že jsem kluk a už dva kluky měli. Oba bráchové se narodili v dubnu a já v říjnu. Takže najednou byl s nimi tvor z úplně jiné planety. A oni zmateni. Peněz moc neměli, takže jsem všechno dědila po bratrech....překlad: oblíkali mě jako kluka. Stříhali mě jako kluka. Kamarády jsem dědila taky po bratrech a zase to byli kluci. Rostla jsem jako kluk s náušnicema, které už dnes nenosím. Ani ty, co mi dali po narození, ani žádné jiné.
Michaela Kubná
Když jsem se narodila, tatínek nebyl doma
No dobře, byl....ale pak byl pár dní nezvěstný. Už moje početí byl omyl. Nebo spíš náhoda. Šťastná nebo nešťastná - to ať doplní mí rodiče. Pravda je, že mám dva starší sourozence - bratry a naši už nepočítali, že by se jim mohla "povézt" ta blonďatá, moodrooká holčička a tak to vzdali. A v tom jsem se přihlásila o slovo já. Což ovšem celé těhotenství nikdo netušil.
Michaela Kubná
PMS - pánové, nečtěte to
I když možná....PMS je typicky ženská záležitost. My ženy tím procházíme každý měsíc a vy muži tím trpíte. Teda trpíme my a vy trpíte tím, jak se naše utrpení projevuje a jak s námi cloumají hormony. Takže trpíme my a vy, muži, trpíte díky nám. A dost často je to peklo. Muži by asi raději řekli: "Vždycky je to peklo!"
Michaela Kubná
Trpím syndromem vlhkého oka...
Před pár týdny jsem jsem si psala seznam na nákup a nechyběly papírové kapesníčky. Další týden jsem si musela koupit další a další týden další a tak pořád dál. Zdálo se mi to divné a trošku jsem se nad tím zarazila....rýmu nemám, ale pořád brečím. Abych byla přesná - nebrečím, ale slzí mi oko. Obě oči a spotřeba kapesníků jde prudce vzhůru.
Michaela Kubná
Překvapení v kufru
Předem upozorňuji, že tohle se vážně stalo...tak bujnou fantazii, abych si to vymyslela, vážně nemám. Bohužel. Kamarádka mojí neteře, Denisa, miluje vše živé. Když jí rodiče spolužačky poprosili, zda by pohlídala jejich psa, protože odjíždějí na tři týdny do zahraničí - nebyl to pro ni žádný problém. Spíš naopak. A tak si přivedla domů psího dědečka, vlčáka Azora.
Michaela Kubná
Mě asi trefí...ochladilo se a v MHD to zase smrdí III.
A tak chodím pěšky. Rezignovala jsem. Asi jsem srab a houby bojovník, ale klidně se na mě zlobte. Dokážu žít s tím, že jsem se vzdala boje s větrnými mlýny, ale to co nedokážu, to je každé ráno se přiotrávit "pachem spolucestujích" v MHD, kteří se hromadí a hromadí, jejich počet narůstá a navíc jezdí bez platných jízdenek. Nedokážu si hned ráno kazit náladu. Možná dokážu, ale prostě nechci.
Michaela Kubná
Jak jsem přestala kouřit
Bylo to rychlý, bylo to nečekaný a překvapivě jednoduchý. Ten Den ráno jsem neměla ani tušení, že o 12 hodin později už budu nekuřačka. Stalo se to 31.12.2012. Je to zvláštní přestat kouřit na Silvestra, ale s novoročním předsevzetím to nemělao absolutně nic společného....
Michaela Kubná
Fotomodelka ze mě fakt nebude
Ne že bych o tom uvažovala. Samozřejmě jako každá holka, když jsem byla ještě fakt malá, chtěla jsem být nejdřív princezna a pak minimálně Cindy Crawford. Nevyrostla jsem ale do patřičné výšky a míry 90-60-90 se mi taky zdaleka vyhnuly. Srovnala jsem se s tím víc než rychle a zaměřila jsem se na kariéru profesionální vojandy a posléze na skvělou kriminalistku...můj vzor byla Makepeaceová...než mi můj starší bráška sdělil, že seriál Dempsey a Makepeaceová je fakt jenom seriál a v reálu je to trošku jinak. Spadla jsem z oblaků a šla studovat VŠB v Ostravě, obor ekonomie.
Michaela Kubná
Žer méň a hýb sa
Na netu na mě dnes vyskočil článek: Tloušťka stojí lidstvo tolik co války, ročně zaplatí státy v boji s obezitou 45 biliónů. Jen války a kouření mají na ekonomiku stejně zhoubný dopad jako obezita. A hned u tohoto článku na mě bliká reklama na zaručený prostředek k hubnutí - CGA 800. Neodolám a mrknu na to. U katastrofické zprávy o obezitě hned návod na její řešení. To přece nemůže být náhoda.
Michaela Kubná
Když je venku podzim...
Odjakživa jsem velký čtenář. A s přicházejícím podzimem se moje vášeň stupňuje. Co taky dělat v bytě, když jít ven se moc nedá, protože prší a je vlezle nepříjemno. V roce 1989 jsem prožívala podzim trošku jinak. Bylo mi 14 a bydlela jsem na severu Moravy. Pamatuji se, že mrzlo a sněžilo a já běžela každý den ze školy, abych si rychle zapnula TV a mohla sledovat, co se to děje na Národní. Co se děje v té velké Praze....a ukrutně jsem litovala, že nemůžu být tam, kde se zvoní klíčema a spolu s Martou Kubišovou zpívat její Modlitbu pro Martu.
Michaela Kubná
Mobilní telefon jako zbraň hromadného ničení mezilidských vztahů
Nenávidím svůj mobil. No dobře, nenávidím je silné slovo, ale pravda je, že mi mockrát zkomplikoval život. Nedokážu si už bez mobilu představit život, ale trvalo mi hrozně dlouho než jsem se ho naučila používat. Nemyslím ovládat ho jako přístroj. Mám na mysli používat mobil tak, aby mi konverzaci s lidmi ulehčoval a ne komplikoval.
Michaela Kubná
Tak nám chtějí zavřít supermarkety, paní Nováková
V tramvaji jsem vyslechla rozhovor dvou babiček: "Tak si představte, paní Nováková, že nám chtějí zavřít supermarkety!" "Jo, jo, paní Vomáčková, taky jsem to slyšela a vůbec nevím, jak to ti naši mladí budou dělat. Vždyť oni jezdí na velký nákup jenom v sobotu...."
Michaela Kubná
Řidiči MHD vzali "výchovu cestujících" do vlastních rukou
Bohužel ne u nás. Ale ať nejsem nespravedlivá...určitě se i v našich prostředcích MHD najde velká spousta slušných řidičů, kteří se postaví na stranu cestujících a zasáhnou, když se v jejich voze děje něco, co tam prostě nepatří. Momentálně mě ovšem zaujaly dva případy, které probleskly na netu a v ČR se to opravdu nestalo.
Michaela Kubná
Politici se nerodí, politici se zjevují
A nemají to vůbec jednoduché. Narodí se úplně normální dítě. Nemá na noze zvláštní znamení, které by určovalo: Ano, tohle jednou bude úspěšný a dobrý politik, který bude hájit zájmy lidu, proto ho umístíme do speciálního domova pro Matky s dítětem-politikem. Až dospěje, dostane základy slušného chování a politické kultury. Kdepak. Narodí se prostě dítě, které si projde normálním vývojem, normální školní docházkou. A někdy v budoucnu se najednou rozhodne...a já teda budu politik!
Michaela Kubná
Brazílie den XV. Buďte ráda, že v tomhle letadle funguje aspoň něco
A je konec. Skvělá dovolená v Brazílii skončila a my už máme před sebou posledních pár hodin v této úžasně zajímavé zemi. Teď už jenom doplatit služby, kterých jsme v hotelu využívaly nad rámec rezervovaného servisu, zabalit kufry a hlavně do nich narvat všechny suvenýry, nové boty a módní výstřelky, kterým jsme prostě nedokázaly odolat. Jenom doufáme, že naše zavazadla nepřekročí váhový limit:)
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
